napsali-o-nasvšechny aktuality

Newstream: Rovnost v odměňování je právem každé ženy, říká finanční ředitelka Raiffeisenbank

Ve spolupráci s mediálním partnerem Newstream přinášíme rozhovor s Kamilou Makhmudovou, finanční ředitelkou a členkou boardu Raiffeisenbank.

Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat.

Ve svém životopise máte řadu zajímavých pracovních zkušeností. Kde všude jste působila a kudy vedla vaše cesta k pozici finanční ředitelky v Raiffeisenbank?

Kariéru jsem začínala v rodném Uzbekistánu, kde jsem pracovala ve státní správě na privatizaci největších tuzemských podniků. Později jsem nastoupila do Světové banky, která mi dala možnost cestovat a pracovat v různých zemích světa od střední Asie přes Balkán a Blízký východ až po Afriku. Díky tomu jsem získala zkušenosti z různých kultur. V roce 2007 přišel čas na další změnu. Nastoupila jsem do Raiffeisenbank ve Vídni, kde jsem pracovala na různých pozicích v oblastech strategického řízení, financí nebo fúzí a akvizic. Postupně jsem se propracovala na pozici finanční ředitelky v České republice.

V podobných pozicích častěji potkáváme muže. Myslíte si, že jste jako žena měla těžší dostat se tak daleko?

Na to se těžko odpovídá, protože za mě je to ano i ne. Pro ženy určitě existují jisté bariéry. Nedávno jsem viděla komiksový obrázek, kde muž a žena stojí na startu běžeckého závodu a před ženou jsou nejrůznější překážky jako pračka nebo trouba, zatímco muž má cestu volnou. Myslím, že to tak trochu je. Dokonce i v evropské společnosti, která je v tomto ohledu mnohem vyspělejší.

Kariérní růst jsem zahajovala jako svobodná matka. Musela jsem své práci věnovat hodně času, což pro mě znamenalo téměř nepřetržitý pocit viny. Vyčítala jsem si, že netrávím dost času se synem, a současně jsem se cítila provinile, když jsem musela odejít z práce domů. Na druhou stranu si myslím, že hodně záleží na povaze. Jsem poměrně asertivní člověk a současně jsem si nikdy nedovolila vnímat fakt, že jsem žena, jako nějakou nevýhodu.

Kamila Makhmudová na Equal Pay Day 2023

Skleněný strop tu pořád je

Někdy se mluví o takzvaném skleněném stropu, který ženám brání v kariérním postupu. Máte s touto problematikou osobní zkušenost? Je to pořád aktuální?

Myslím, že je. Hlavně čím výš jdete. I když v poslední době vidíme více kandidátek a také větší tlak na obsazování vyšších pozic ženami, skleněný strop tu pořád je. Viděla jsem to například v M&A sféře (fúze a akvizice – pozn. red.), což je tradičně „mužská záležitost“. Na vyjednáváních jsem často byla jedinou ženou. Někdy jsem určitě čelila situacím, kdy má rozhodnutí o něco více zpochybňovali, nebo kdy se ptali, jestli mám za sebou nadřízeného, na kterého by se mohli obrátit. Ale zase narážíme na to, že záleží i na osobním postoji. Při vlastním kariérním postupu jsem si existenci skleněného stropu nikdy nepřipouštěla a chovala se, jako by žádný nebyl.

A co vaši kolegové a šéfové? Jednali s vámi jako se sobě rovnou?

Musím říct, že jsem ve své kariéře měla obrovské štěstí. Často byly mými nadřízenými i ženy. Třeba jedna z nich, se kterou jsem pracovala ve Světové bance, skutečně posunula mou kariéru a rozšířila mi obzory. Díky ní jsem pochopila, čeho všeho můžu dosáhnout.

Další nadřízenou jsem měla i v Raiffeisenbank a dodnes je mou velmi dobrou přítelkyní. Často v diskuzích slýchám, že ženy na vedoucích pozicích se k jiným ženám nechovají příliš dobře, nejsou spravedlivé a podobně. Já mám ale přesně opačnou zkušenost. Mezi ženami a muži v pozici nadřízených jsem nikdy neviděla žádné rozdíly. Všichni se ke mně vždy chovali hezky.

Ženy se musejí za svá práva postavit

Jedním z velkých témat jsou rozdíly v odměňování. Jak moc se pay gap projevuje ve vašem oboru?

S touto problematikou se setkávám poměrně často a ve všech oblastech. Myslím především na ženy s nižší platovou úrovní. Tam na rozdílech mezi platy záleží nejvíc, protože peníze jsou potřeba pro zabezpečení určitého životního standardu. Na vyšších pozicích už sice nemusíte řešit problémy s příliš nízkým platem, takže z tohoto pohledu je to možná méně relevantní, stejně si ale myslím, že je naprosto nespravedlivé, když ženy dostávají méně peněz.

Já jsem takové situace vždy řešila velmi otevřeně. Řekla jsem, že vím o určitých rozdílech v odměňování, ale že jsem si také vědoma svých kvalit, odvedla jsem společnosti dobrou práci a očekávám tedy odpovídající kompenzaci. Věřím, že je také na ženách, aby se postavily za svá práva. Zejména pokud jde o plat, nikdo jen tak nepřijde a nenabídne vám víc. Neříkám, že je to odpovědnost žen. Samozřejmě jsou tady především manažeři a lídři, kteří se touto problematikou musí začít zabývat. Současně si ale myslím, že ženy by měly hrát aktivní roli.

Takže když budou ženy aktivnější, situace se skutečně zlepší?

Nejsem odborník na tuto problematiku, ani nemám k dispozici žádné statistiky. Ze zkušeností ale vím, že ženy často v tomto ohledu bývají o něco přizpůsobivější než muži. Neplatí to samozřejmě pro všechny, ale obecně mám pocit, že ženy mají problém být asertivnější při domáhání se svých práv. Myslím, že je důležité to změnit. Je třeba stát si za svým a nebát se mluvit. Základním právem každé ženy je rovnost v odměňování. Není důvod mít jiný plat, než mají muži na stejné pozici.

Platové rozdíly jsou téměř všude 

Máte zkušenosti z různých zemí. Jak byste je hodnotila z hlediska jejich vztahu k ženám v byznysu? Jak si v tomto srovnání vede Česká republika?

Těžko se mi to srovnává, protože historicky jsem pracovala v zemích, které jsou na úplně jiných úrovních vývoje. V některých zemích ženy nesmějí pracovat vůbec, případně potřebují povolení od mužského člena rodiny. Evropa je samozřejmě na úplně jiné úrovni, ale i tady se mi to hůře hodnotí.

V České republice jsem teprve rok a navíc jsem rovnou přicházela jako finanční ředitelka, takže jsem to měla v mnoha ohledech jednodušší. Mám ale pocit, že střední Evropa je v této oblasti mnohem vyspělejší než jiné země. Dokonce i než země jako Francie, Rakousko nebo Německo. Je to podle mě proto, že ženy tady tradičně pracovaly, a to i v takových oborech, jako jsou právě finance. Platové rozdíly jsou ale samozřejmě téměř všude.

Zaznamenala jste během svého působení v některých zemích určité změny k lepšímu?

Určitě ano, a to i v rámci skupiny Raiffeisen. Na vyšších pozicích se objevuje stále více žen. Myslím, že v poslední době vzniká určitý tlak na jejich jmenování. To samozřejmě vítám, i když jsou s tím spojena jistá negativa. Ženy jsou pak častěji kritizovány a mnozí neberou vážně jejich úspěchy. Někteří se potom domnívají, že pozici získaly jen na základě pohlaví. Na druhou stranu to ženám dává příležitost získat lepší práci a dokázat, že na to skutečně mají a jsou stejně kvalifikované jako muži.

Kdybyste mohla něco vzkázat ženám, které začínají v podobném oboru jako vy, co by to bylo?

Buďte asertivnější a snažte se ignorovat jakékoli rozdíly mezi ženami a muži, i když se vám je třeba někdo snaží vnutit. Já takové věci ignoruju, jednoduše je nepovažuji za validní argument. Když se třeba objeví nějaké situace, vtipy a podobně, nenechám se jimi rozhodit. Jednoduše si představím, jak mnou všechno prochází a nic z toho mě nezasáhne. Jakmile k tomu tak přistupujete, přirozeně jednáte jinak a lidé vás jinak vnímají. Nesmíte si začít myslet, že jste jiné nebo že si zasloužíte něco jiného než muži.

Kamila Makhmudová

Od prosince 2021 je finanční ředitelkou  členkou boardu Raiffeisenbank. Předtím působila v Raiffeisen Bank International, kde vedla tým starající se o akvizici Equa bank v České republice. Říká o sobě, že je celoživotní studentkou, protože stále nachází něco zajímavého, co se může naučit jak po profesní, tak osobní stránce.