aktualita

Jak formuluje Evropská komise příčiny Gender Pay?

By 12. 3. 2014 No Comments

Jaké jsou příčiny?

Existuje řada složitých a mnohdy vzájemně souvisejících faktorů, které jsou zdrojem příčin existence rozdílů v odměňování žen a mužů.

Přímá diskriminace

  • Některé ženy dostávají za stejnou práci zaplaceno méně než muži. (Tento faktor je příčinou jen části ze všech případů rozdílů v odměňování, a to díky účinnosti jak vnitrostátních, tak EU právních předpisů).

Podhodnocování práce žen

  • Za stejnou práci s rovnocennou hodnotou dostávají ženy častěji nižší odměnu než muži. Jednou z hlavních příčin je způsob ohodnocení kompetencí žen ve srovnání s muži.
  • Práce vyžadující obdobné dovednosti, kvalifikaci nebo praxi vykazují tendenci být špatně placené a podhodnocované v případech, kdy je vykonávají spíše ženy než muži. Kupříkladu pokladní v supermarketu (převážně ženy) obvykle vydělávají méně než zaměstnanci (převážně muži), kteří mají za úkol rovnání zboží do regálů a další práce fyzického rázu.
  • Kromě toho také může být hodnocení výkonnosti, a tedy i úroveň odměňování a kariérní růst, pojímáno subjektivně ve prospěch mužů. Kupříkladu v případech, kdy mají ženy a muži rovnocennou kvalifikaci, se může přikládat větší důležitost odpovědnosti za peněžní prostředky než odpovědnosti za lidi.

Segregace na trhu práce

  • Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou také zesilovány segregací na trhu práce. Přetrvává tendence, že ženy a muži vykonávají odlišná zaměstnání. Na jedné straně v různých sektorech převládají buď ženy nebo muži. Na druhé straně v rámci téhož sektoru nebo společnosti často převládají ženy v níže hodnocených a méně placených zaměstnáních.
  • Ženy často pracují v sektorech, kde je jejich práce hodnocena níže a placena méně, než je tomu v sektorech, kde převládají muži. Více jak 40 % žen pracuje ve zdravotnictví, školství a veřejné správě. To je dvakrát více, než činí zastoupení mužů v uvedených sektorech. Pokud zkoumáme samostatně sektor zdravotnictví a sociální péče, tvoří 80 % pracovníků v tomto sektoru ženy.
  • Kromě toho ženy pracují často jako administrativní asistentky, prodavačky nebo málo kvalifikované či nekvalifikované síly – na tato zaměstnání připadá téměř polovina ženské pracovní síly. Mnoho žen pracuje v zaměstnáních s nízkým výdělkem, například v úklidových a pečovatelských profesích.
  • Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v manažerských pozicích a pozicích s vedoucí odpovědností. Kupříkladu ženy tvoří pouze 32 % manažerů ve společnostech v rámci EU, 10 % členů řídích orgánů největších společností a 29 % vědců a inženýrů v rámci Evropy.

Tradice a stereotypy

  • Segregace se mnohdy pojí s tradicemi a stereotypy. Zatímco v některých případech mohou být tradice a stereotypy odrazem osobní volby, mohou zároveň mít dopad také kupříkladu na volbu studijního oboru a v důsledku toho i na profesní kariéru, jíž ženy a dívky dosahují.
  • Více než 55 % vysokoškolských studentů jsou sice ženy, představují však menšinu v oborech jako matematika, informatika a technické inženýrské obory.
  • Pouze 8,4 z 1 000 žen ve věku 20-29 let jsou absolventky matematických, vědeckých a technologických oborů, naproti tomu zastoupení mužů činí 17,6.
  • V důsledku toho ve vědeckých a technických zaměstnáních pracuje méně žen. V řadě případů to má za výsledek skutečnost, že ženy pracují v níže hodnocených a hůře odměňovaných sektorech hospodářství.
  • Vzhledem k těmto tradicím a stereotypům se od žen očekává, že budou krátit svou pracovní dobu nebo opouštět trh práce, aby pečovaly o děti a o seniory.

Sladění profesního a soukromého života

  • Ženy čelí větším obtížím než muži v otázkách slaďování profesního a soukromého života.
  • Odpovědnost za péči o rodinu se doposud nesdílí rovnocenně. Povinnosti spojené s péčí o závislé příslušníky rodiny plní převážně ženy. Mnohem větší počet žen než mužů si vybírá rodičovskou dovolenou. Tato skutečnost a zároveň nedostatečné kapacity zařízení péče o děti a seniory znamenají, že ženy jsou mnohdy donuceny opustit trh práce: míra zaměstnaností žen, které mají nezaopatřené děti, činí pouze 62,4 % ve srovnání s 91,4 % u mužů s nezaopatřenými dětmi.
  • Práce na částečný úvazek sice může být vnímána jako osobní volba, ovšem ženy se k práci na částečný úvazek uchylují častěji z důvodu skloubení odpovědnosti v rámci rodiny a zaměstnání. Existují důkazy o rozdílech v odměňování při pohledu na rozdíly v průměrné hodinové odměně u pracovníků na částečný a plný úvazek. V rámci Evropy pracuje na částečný úvazek jedna třetina žen a pouze 8 % mužů. Více než tři čtvrtiny všech pracovníků na částečný úvazek tvoří ženy.

V důsledku toho mají ženy více přestávek kariéře či práce na zkrácenou pracovní dobu oproti mužům. To může mít nepříznivý dopad na jejich kariérní dráhu i perspektivu postupu v zaměstnání. Znamená to také profesní dráhu s nižší úrovní odměňování.

dex

dex