helena z epd

Máte svoje uklidňovací rituály? Já ano a na jednom jsem závislá

I přesto si ho dopřávám jen jednou ročně.

Stojím uprostřed ohromné místnosti a poslouchám cvrkot, jen štěbetání, chichotání, tleskání, výkřiky, špitání, salvy smíchu a zase cvrkot. Všechno to nějak zurčí a bručí a když navíc zavřu oči, cítím jen proud silné energie.

Všechno kolem mě lítá a tak nějak ionizuje. Jako když jste na první schůzce a čekáte na protějšek a je to všechno poprvé. První obavy, strach z neznáma, stud i tikání oka. A pak se překonáte a ten pocit. Ten pocit ! Mluvit před ostatními.

Ne, nejsem na pódiu ani na 5. Avenue, ale v sále… v sále pulzujícím nápady a solidaritou, sdílením a zapáleností. Myslím, že jste mne nikdo nezahlédnul. Jednou jsem tady a jednou jsem tam. Zcela nenápadně Vám dýchávám za zády a sleduji výrazy tisíců obličejů. Některé jsou veselé, usměvavé, šibalské a nervózní a některé přemýšlejí, jiné vesele gestikulují rukama když doprovází svou řeč. Některým z vás se lesknou oči, to když slova padnou na známou půdu a vám docvakne, jak moc mohou být věci a lidi propojeni. To všechno ženy dokážou.

Těším se na vás mé oblíbené ženy, které s námi opět vcházíte do sálu i ty, které vkročíte poprvé. Budu vás zdravit a usmívat se na vás. Budete si možná myslet, kdo je ten blázen? Kdo tady může odpočívat? Ale já umím vypnout a soustředit se jen na tu energii a té, té si dámy věnujeme opravdu hodně.

Věřím, že jí cítíte také a proto buďte mým doporučením na další rušné setkání.

D©broholka Helena Dreiseitlová

Chcete u toho být také?

DSC_8760